Květen 2020


Prvomájová procházka

Pátek 01.05.2020

Byl pozdní večer, první máj... a já přemluvila medvídka, aby mě vzal na procházku. Ono je vlastně spíš pozdní odpoledne a nechci nikam daleko, jen kousek za město a pak do Dolců.
Celý den svítí slunce, ale sotva vyjdeme z domu, nebe se zatáhlo a vypadá to, že snad bude pršet. Lípy podél silnice se začínají pěkně zelenat a tvoří alespoň částečnou ochranu před prvními kapkami. Směrem k Valečovu se vlní řepkové pole a do daleka září svou sytě žlutou barvou.

Než dojdeme na horizont mírného kopečku, docela slušně se rozpršelo; tahle procházka tedy nebyl moc dobrý nápad. Kolem dokola je zataženo, jen v jednom místě se temné mraky roztrhaly a tenhle modrý ostrůvek se k nám celkem rychle blíží. Pod jedním ze zelených stromů chvíli čekáme, jestli déšť přestane, ale začíná mi být zima; i foťák je mokrý, vzdáváme to. Pár prvomájových fotek přece jen mám, to mi stačí.

Na zpáteční cestě pršet přestává a sotva přijdeme domů, vykoukne slunce.


Prvomájový západ slunce

Pátek 01.05.2020

O hodinu a půl později slunce pořád svítí, ptáci zpívají a po májovém deštíku vzduch krásně voní. Začíná mi být trochu líto, že jsme nešli až teď.
Někdy stačí přání… a najednou je potřeba něco odvézt králíkovi; medvěd jde připravit auto, vezme mě s sebou a zajedeme někam dál.
Už cestou pozoruju zlatě nasvícené mraky, které slibují nádherný západ slunce. Pojedeme na Mužský, odtamtud bude dobrý rozhled. Kupovité bílé mraky se seskupují do fantastických tvarů, v jednom místě se dokonce vytvořil kousek duhy.

Jenomže pod Mužským je v souvislosti s omezením šíření koronaviru všude zákaz zastavení a nesmí se nikde parkovat. Večerní procházka tedy nebude. Jen na chvíli vystoupím z auta a západ slunce vyfotím z vyvýšeného místa od silnice.

Slunce už je těsně nad obzorem a během chvíle dokáže zbarvit mraky na velké části oblohy do spousty odstínů růžové, červené a zlaté. Pozdní večer rozehrál na nebi úžasnou podívanou a výjev se každým okamžikem mění. Je zvláštní, že i ve třetím tisíciletí člověka dokáže okouzlit i taková obyčejná věc, jako je západ slunce. Tenhle je ale zvlášť povedený. Nečekaně barevný úkaz na obloze způsobuje obyčejnou lidskou radost, nadšení ze zajímavého zážitku, kouzlo okamžiku v odvěkém řádu přírody. Celé to trvá jen pár minut…

Ještě přejedeme k mostu přes dálnici a za chvíli je po všem. Na řepková pole padá soumrak, rozkvétající šeříky voní a ptáci zpívají ze všech sil.