Listopad 2019


Výstava koček, Brno

Sobota 09.11.2019

Už po několikáté v krátké době pojedeme na Moravu! Tentokrát jedeme do Brna na výstavu koček. S tímto nápadem a pozváním přišel tučňák někdy na jaře…, teď má ale auto v servisu, jedeme tedy i s medvídkem.
Výstava se koná v části Královo Pole, v sále kulturního domu Semilasso. Ráno odjíždíme krátce po deváté; celou cestu drobně prší. Jedeme přímo, žádné delší zastávky. V Brně už naštěstí neprší; v rychlém občerstvení si dáme oběd a před druhou hodinou se přesuneme na určené místo. Tučňák tu má sraz s bílou myškou a společně se vydáme do prostředí, které je rájem pro všechny kočkomily.

Překvapuje mě, kolik je tu lidí. Klece s vystavovanými kočkami na sebe těsně navazují a vytvářejí tak souvislou řadu; řad je tu několik a přístupné jsou vždy z jedné strany; na druhé straně je kočičí zázemí (tedy chovatelé a doprovod). Postupující návštěvníci připomínají dlouhého hada, který se vine mezi jednotlivými řadami. Před některými klecemi se ale tísní skupinky lidí, což znesnadňuje plynulý průchod.

Vystaveným kočičkám pohyb návštěvníků nijak nevadí. Celkem spokojeně si hoví ve svém vymezeném prostoru, některé spí. Jen v několika málo případech mi přišlo, že vypadají vyděšeně. Rozhodně nejvyděšeněji vyhlížel kocourek hned u vchodu. Kočičí mazlíčci jen tak lelkují, můžou si i hrát, čistit kožíšek nebo pozorovat, jak jim zvědaví návštěvníci nakukují do klecí. A že někteří mají klece parádně vyzdobené: dečky a záclonky, plyšové hračky a hlavně misky, do kterých se dá báječně uvelebit...

Fotit kočičí krásu není tak jednoduché; přes mříže se špatně zaostřuje, navíc na to není dostatek času, pokud člověk nechce zdržovat a blokovat průchod dalším návštěvníkům. V některých klecích je umístěna ještě hustá síť, přes ni jde fotit těžko, v některých je igelit, tam jde fotit ještě hůř, a někde je dokonce obojí, a tam už fotit nejde vůbec.

Na ochozu galerie jsou umístěny převážně soukromé klece chovatelů, tedy látkové přepravky, které připomínají menší stan. Prostory pro návštěvníky jsou tu velmi stísněné, takže je docela obtížné projít celou tu řadu tam a zase zpátky. Ale podařilo se a nevynecháme ani jednu kočičku.

Ulovené fotky nejsou většinou dokonale ostré, jsou to jen takové momentky, které přibližují kočičí svět v době výstavy. Proto sem taky všichni ti návštěvníci přišli: aby porovnávali různá plemena, obdivovali zbarvení a žasli nad úctyhodnými rozměry některých exemplářů. Aby viděli milou přítulnost, ladnost pohybů, svébytné chování…, prostě dokonalost v kočičí podobě.