Březen 2010

Zvířetice

Neděle 07.03.2010

Počasí je přesné podle pranostiky: březen – za kamna vlezem. Je skvěle jasno, ale docela chladno. Přesto neodoláme a odpoledne vyrážíme autem na předjarní výlet na Zvířetice.
Auto necháme u silnice a dál jdeme pěšky. Překvapuje nás, jak je tu vykácená část lesíka; hradní věž je hezky viditelná už zdálky. Korytem cesty se úspěšně kloužeme po zasněženém ledu. V areálu hradu už ale skoro žádný sníh není...

Nejstarší části hradu vznikly na počátku 14. století; hrad patřil Markvarticům a později Vartemberkům, kdy byly přistaveny nové obytné budovy; hrad tak byl přeměněn na renesanční zámek. Počátkem 18. století byl po druhém požáru neobyvatelný a do dnešní doby se dochovala část věže, některé zdi paláců a zbytky hradeb.

Projdeme všechna dostupná místa a můžu tak pořizovat fotky z různých pohledů. Občas se někde zastavíme a obdivujeme stavební prvky a také hezký rozhled po krajině. Škoda, že se nemůže nahoru na věž.

Kdyby se tehdejší obyvatelé hradu mohli ocitnout v dnešní době, jsem přesvědčená, že by nebyli zklamaní tím, jak jejich sídlo vypadá teď, ale spíš by byli pyšní, že přežilo tak dlouhou dobu a dokonce se na ty zbytky z něj lidé chodí rádi koukat :-).

V Bakově v restauraci Na zastávce turistickou známku neměli, bude snad časem...
(Skutečně, koupili jsme ji ani ne o měsíc později, při našem letošním prvním cyklovýletě.)

TZ 1441

Neděle 21.03.2010

Všechny další víkendy až do konce března se už nesly v duchu pokračování přísloví. Obrazně ze za kamen jsme sledovali, jak se pomalu blíží jaro.

Jediným pozitivním zpestřením byl návrat špačků z teplých krajin. Načasovali si to přesně na první jarní den... Na kraji Hradiště si dali krátkou pauzu, jen co přiletí druhá část. Během jedné vteřiny pak všichni vzlétli a celé hejno za hlasitého štěbetání ještě jednou zakroužilo a odlétlo.