Březen 2018


V Dolcích

Neděle 04.03.2018

Je skoro neuvěřitelné, aby na přelomu února a března panovaly tak silné mrazy. Od úterý do čtvrtka vždy ráno teploměr ukazuje –14 stupňů. Koncem týdne se začíná pomaloučku oteplovat, ale ani přes den se naměřené hodnoty nedostanou nad nulu. Zpoza okna to sice vypadá značně optimisticky – modré nebe a rozesmáté slunce – ale sotva člověk vyjde ven, studený vítr mu připomene, že se zima jen tak nevzdá. Je to hodně prazvláštní předjaří.
V neděli po obědě jdeme aspoň na kratičkou procházku do Dolců. Tentokrát to vezmeme směrem ven z města a pak uhneme na travnatou cestu. Tady jsme chráněni před větrem a na sluníčku je docela příjemně. Jsme tu hned za městem a přitom je tu klid; ideální trasa pro pejskaře.

Podél cesty teče Nedbalka, malý nenápadný potůček, který se na okraji městské zástavby stává ponornou řekou. Teď je ale potok v pevném sevření pod vrstvou ledu.
Mineme skupinu topolů a rozhlížíme se po zvlněném terénu. Kdysi tu bývala motokrosová trať a na protějším svahu střelnice; v zimě se tu sáňkovalo a lyžovalo a na podzim tu kluci pouštěli draky… To všechno už je dávno pryč, některá místa jsou zarostlá křovinami a jiné stopy se naopak nemění.



Mnichovo Hradiště – zámek a půlokruh městem

Neděle 11.03.2018

A je to tady! Před týdnem silný mráz, pak sníh a déšť; před dvěma dny se teploty vyhouply nad nulu a začalo se oteplovat. Cesty jsou plné bláta, sněženky vztyčily svoje pomrzlé stonky a kvetou jakoby nic. Stačily dva dny a ve vzduchu je cítit jaro.
Na neděli slibovala předpověď dokonce 16 stupňů; přece nemůžeme zůstat doma; vyrazíme aspoň odpoledne na skoro jarní procházku kolem Hradiště a nejdřív se vydáme k zámku.

Projdeme zámeckou zahradou a pokračujeme cestičkou podél zámecké zdi. Vzduch voní nasládlou vůní dřeva. Nevím, jestli to dřevo někdo řeže, nebo pálí, nebo se prostě jen probouzí míza, ale je to nádherně opojná vůně.

Zamíříme na náměstí, a protože je opravdu krásně, protáhneme si trasu na skutečný půlokruh městem: půjdeme Jiráskovou ulicí až k Přestavlkům. Chtěla jsem výlet, mám ho mít :-).

Odpoledne se trochu pozatáhlo a mírně se ochlazuje. Tady v polích navíc fouká pořádně studený vítr. V příkopech dokonce leží zbytky zmrzlého sněhu. Není divu, je přece březen; na teplo si ještě pár dnů počkáme. Ale jedno je jisté: to pravé jaro se blíží mílovými kroky.



Kozákov

Neděle 18.03.2018

Během čtyř dnů se prostřídala tři roční období: nejdřív to vypadalo na jaro, v pátek celý den pršelo jako na podzim, pak se navečer začaly snášet veliké bílé vločky a v sobotu nastala zima. Pravá bílá zima! Sníh leží na polích i v ulicích a drží celý víkend. V neděli je od rána hezky slunečno, vyrazíme ven; aspoň si ještě letos užijeme sníh. No dobře, ale v polovině v března?!
Jedeme na Kozákov, budou dobré výhledy. Podle očekávání je nahoře o něco víc sněhu, dokonce i silnice jsou bílé. Při příjezdu si pochvalujeme, jak je tu krásně, i sluníčko se snaží hřát. Tento víkend je zavřená restaurace a spolu s ní i rozhledna, ale nevadí, i při pouhé procházce můžeme obdivovat daleké rozhledy po krásné krajině.

Mírně se zatáhlo a začal foukat studený vítr. teploměr ukazuje –4,5 stupně, pocitově je ale zima mnohem větší. Najednou se zdá, že jet právě sem nebyl ten nejlepší nápad.


Drábovna

Neděle 18.03.2018