Leden 2017

Celý den je mírně mlhavo; máme obavy, aby se neopakovala nedávná historie, kdy navečer mlha zhoustla tak, že z novoročního ohňostroje nebylo vidět hnedle nic. Letos by to bylo obzvlášť škoda – budu fotit novou zrcadlovkou a už dopředu se těším na výsledek.
Sníh v Hradišti není; iluzi zimy úspěšně vykouzlila námraza. V Turnově ale přece jen mírný sněhový poprašek na zemi leží a Jizera je pokrytá slabou vrstvou ledu. Je skoro jasno, 5 stupňů pod nulou. Ohňostroj začíná s mírným zpožděním v 17:09. Mlha se nakonec nevytvořila a tak se mezi jednotlivými barevnými efekty povaloval jen pyrotechnický dým, který se nestačil rozptýlit. Celá podívaná trvala 8 minut a byla jako každoročně skvělá. Turnovský novoroční ohňostroj prostě nezklame!

---

Celý první lednový týden průběžně sněžilo, ke konci týdne se přidal celkem slušný mráz (v pátek ráno -8 a v noci pak dokonce -18 stupňů) a my vyrazili navečer do města užít si to bílé nadělení.

---

V Jenišovicích je sněhu ještě o něco víc než u nás; patnáct, možná dvacet centimetrů. Nedá se jinak, po obědě jdeme na krátkou procházku do lesa. Chci si užít opravdickou zimu a dnes k tomu mám skvělou příležitost: chvíli se brouzdat čerstvě napadaným prašanem, potěšit zrak pohledem na stromy zachumlané pod vrstvou bílé studené hmoty. Větve vzrostlých smrků obtěžkané tou váhou vypadají, jako by na nich byla cukrová poleva. Jen škoda, že není jasno; nebe je šedivé a les v barevné kombinaci černé a bílé.

Moc hezká procházka, jako v pohádce. Zatím to vypadá na správnou zimu: sněhová peřina přece k pravé zimě patří. Dopředu ale nevíme, jak dlouho sníh vydrží.

---

Po třech dnech silných mrazů (od středy 18.1. do pátku 20.1. rtuť teploměru klesala kamsi k dvacítce, ve čtvrtek brzy ráno dokonce na -22 stupňů) se na víkend zatáhlo, včera v noci se znovu vyjasnilo, teplota spadla na -13, ale dnes od rána svítí slunce. Odpoledne je jako malované, po obědě jedeme do Příhrazských skal. Od Krásné vyhlídky jdeme po červené na Stará Hrada. Ve sněhu vyšlapaná cestička jasně ukazuje, že tudy pár turistů chodí i v zimě. Sluníčko pěkně hřeje a já vzpomínám, kdy jsme tudy šli naposledy… v lednu 2010. Ten krásný mohutný strom se nezměnil; drží se na okraji skály jako nad propastí a shlíží dolů do kraje.

Kdysi tu bývalo slovanské hradiště nebo spíš skalní hrad. Nedochovaly se žádné písemné prameny, neznáme jeho původní jméno, ani dobu vzniku. Podle nálezu drobných úlomků keramiky se předpokládá existence malého hrádku ve 13. nebo 14. století. Několik skalních bloků tvořilo obvodové opevnění a uprostřed byla obytná část vybudovaná ze dřeva. Najít se tu dají zbytky skalních světniček; teď pod sněhem toho k vidění ale moc není. O něco níž pod vrcholem je ve skále vytesaná studna; je vidět při sestupu po trojím turistickém žebříku při pokračování po červené do Příhraz. Tam teď ale nepůjdeme; snad někdy v létě.

Z horní rovné skalnaté plošiny je překrásný rozhled. Marně se snažím představit si, jaký tu byl rozhled ve 13. století, jak vypadala krajina a jak se změnil les, kterým procházíme cestou zpátky na Krásnou vyhlídku.

---

© Dana Plaňanská - 2017 / GPX trasy jsou zakresleny do mapových podkladů ze služby Mapy.cz