Květen 2016


Český ráj z balónu

Úterý 31.05.2016

Na konci května nastal správný čas pro realizaci vánočního dárku. Medvěd obstaral, zajistil a dohodnul – první termín je určen na úterý 31.5.
Vstáváme před půl pátou; je zataženo, na nebi visí temné mraky. Nechce se mi věřit, že se let doopravdy uskuteční. Po přesunu na určené místo srazu je ale všechno jinak: nad Rovenskem je jasno, oblačnost je jen směrem k Hradišti a mizí pryč.
Nad námi je světle modré nekonečné nebe a vypuštěný balónek stoupá téměř kolmo vzhůru. Cvičené okno balónového profesionála ale dobře ví, kterým směrem se musíme přemístit, aby byl let zcela optimální. První zvolené místo je na louce u obce Blata-Zámostí. Proudění vzduchu by nás ale mohlo nasměrovat do pásu oblačnosti, proto ještě jedna změna a start bude u Javornice. Teď už máme zajištěné bezmračné nebe. Už jen rozbalit a připravit balón, naplnit ho vzduchem a pak vzduch ohřát. Balón je během krátké chvíle připravený k provozu, ještě nalodit posádku a už letíme.

Balón tiše stoupá a jako první vidíme Trosky, Vyskeř a na druhé straně rybníky v Pařezské Lhotě. Pod námi je zeleno, louky a lesy se střídají v nepravidelných skupinách, pohled je to skoro stejný jako z rozhledny, jenom se krajina pomalu posunuje, bližší a vzdálenější části navzájem ujíždějí, každá opačným směrem.

Blížící se pískovna v ranním slunci mírně připomíná doly v měsíční krajině. Ohřátý vzduch tu stojí a na chvíli nás zastavil. Vystoupáme do výšky 1040 metrů nad mořem, tedy asi 700 metrů nad zemí a pokračujeme k Nebákovu – hvozdy lemují břehy rybníků, pak hnědá pole; za pár dnů nebo týdnů už budou zelená, ale teď jsou ještě hnědá v nádherném kontrastu s tmavou zelení stromů. Pole a políčka jsou lemovaná světle zelenými pruhy trávy, barevná nádhera...

Ani hnědá barva není jednolitá – tmavá místa hlíny vypadají jako stíny, nebo dokonce plasticky, jako by bylo pole nepravidelně zvlněné. Ale s viděním prostoru z této výšky nedokážu rozhodnout, jak je to doopravdy. Sledujeme další objekty pod námi: chatičky, zahrádky a bazén... Blížíme se k Libošovicím a hledáme místo na přistání, první tip nevyšel, nese nás to dál, na druhém místě překážky v podobě drátů elektrického vedení, ani tady se bezpečně přistát nedá. Znovu vystoupáme docela vysoko, přiblížíme se ke Kosti, a dráha letu se poněkud stočí k obci Libošovice.

Pilot vybral místečko na okraji pole, přesněji na travnaté cestě. Nikdy bych nevěřila, že tak velký balón dokáže přistát na tak úzkém pruhu trávy. Zcela hladké přistání, posledních pár metrů manévrujeme těsně nad zemí, s nasměrováním navíc pomohl pozemní doprovod, který tvoří nezbytné zázemí pro každý let.
Pak už to jde jako po drátkách: vypustit vzduch z balónu, postupně vystoupí posádka, splasklý balón umístit na zem ve správném směru, svázat páskami, přemístit do velkého vaku, naložit koš a následuje trocha historie a křest odvážných vzduchoplavců, kteří své životy na víc než hodinu svěřili do rukou jednoho člověka.

Nezapomenutelný zážitek. Uznávám, že ten pocit, kdy balón tiše a klidně pluje vzduchem, je celkem návykový, tím spíš nad takhle krásnou krajinou. Navíc počasí vyšlo dokonale a na první pokus :-). Dobré světlo a jasné nebe je přece důležité pro každý výlet – i pro výlet balónem.

Kdo má zájem, může se podívat na video.

Mapa - Výškový profil