Hradčanské stěny leží v oblasti mezi Mimoní a Doksy. Z pískovcové plošiny tu vystupuje několik samostatných skalních útvarů.
Auto necháme v Hradčanech u infocentra a vydáme se po trase naučné stezky Hradčany.
Jedním ze skalních útvarů je Havraní skála. Odbočka z trasy naučné stezky vede až nahoru, na vyhlídku.
Výstup po zasněžené pěšině byl celkem náročný, dolů by to bylo o poznání horší, proto volíme cestu přes vrchol na druhou stranu, kde se znovu napojíme na trasu naučné stezky. Překvapuje nás množství sněhu, které tu leží – pro sestup je to ale v téhle chvíli výhoda.
Podle místní mapy zjišťujeme, že tu je v nedalekém okolí ještě několik zajímavých skalních objektů, píšu si je na seznam turistických míst, kam se chceme podívat – určitě se sem musíme někdy vrátit. Teď už nás ale naučná stezka vede cestou místy bahnitou a dál už jen zasněženou zpátky do Hradčan.
Po dlouhé době je dnes konečně jasno a modro. Zdá se, že sníh, který napadnul minulou sobotu, se ještě nějaký čas udrží. Takhle mělo být před měsícem – teď už jsme se mohli pomalu chystat na jaro.
Kdepak jaro! Kolem 6.března nastala ukázka, jak bude jaro vypadat, ale včera se zase sypaly bílé vločky. V posledních třech dnech se vyjasnilo a v noci docela mrzne (dokonce až -7 stupňů) – ideální příležitost vydat se někam za ledopády.
Jedeme do Semil a projdeme si Riegrovu stezku; tedy aspoň její část přes visutou galerii až k náhonu vodní elektrárny.
V plné zimě bývají ledopády mnohem mohutnější a pokud jsou ještě zachumlané do sněhu, musí to tu určitě vypadat jako v pohádce. Ale i dnes je to zajímavý zážitek; ustupující zima ještě dokázala vykouzlit takovouhle ledovou krásu.
Odpolední sluníčko není na obloze moc vysoko, a tak strmé srázy skalnatého údolí Jizery brzy pokrývá stín. Přitom jen kousek odtud se probouzející se příroda vyhřívá v dávce skoro jarních paprsků.
Na zpáteční cestě se ještě na chvíli zastavíme na Kozákově. Na vrcholu je ještě bílo, zato jižní svahy jsou už úplně bez sněhu. Kozákov je rájem paraglidistů; jednoho tu můžeme chvíli pozorovat a sledovat jeho hladké přistání.
Na jedné horní plošině vidíme i spoustu červených krtin – důkaz toho, že Kozákov a jeho okolí patří do oblasti s výskytem červené ornice. Červenice vznikla zvětráváním pískovců, kterým jejich červenohnědou barvu dávají kysličníky (oxidy) železa.
Turistická chata na vrcholu nese jméno slavného rodáka ze Semil, Františka Ladislava Riegra; vedle chaty byla v roce 1995 postavena rozhledna s kruhovým výhledem. V zimě je rozhledna zavřená, ale i jen tak, při krátké procházce, je na co koukat. Je jeden z mála dnů s celkem dobrou viditelností – a rozhled je odsud úžasný! Na severu Jizerky a Krkonoše, na jihu Český ráj; všechna známá místa na dosah ruky.