Vánoční sen...
Skoro celý listopad jsem se pohybovala mimo obvyklou realitu. Čas měl najednou úplně jiný rozměr.
Blížící se Vánoce mi teď připadají jako sen...ten měsíc mi prostě chybí.
Ve čtvrtek 17.12. se probouzíme do bílého rána a následující ráno je už -10 stupňů... takhle se hlásí opravdová zima :-). V sobotu je míň než -12 stupňů... V Jenišovicích je ale sněhu úplně stejně jako v Hradišti.
Pod záminkou několika smrkových větviček táhnu medvěda do lesa. A to jsem v době plánování této akce ani netušila, jestli vůbec sníh bude.
Splněno – větvičky máme a medvídě už zase spěchá do tepla. Já se jen těším, až jehličí aspoň na chvilku provoní celý byt. Stačí tak málo a ožívají dávné vzpomínky.
Některé sny se nedají zopakovat, ale můžeme se jim aspoň přiblížit...
Je první svátek vánoční, po obědě se začíná občas ukazovat sluníčko. Po několika mrazivých dnech jsou zase teploty docela vysoko nad nulou. Musíme toho aspoň trošku využít a s medvídkem jdeme na vánoční procházku.
Jdeme úvozem dolů, letňákem nahoru, pak za zámek směrem k nové zástavbě Hněvousice a pak podél zámecké zdi až na křižovatku pod zámkem.
Podél historických domků vystoupáme na Vrchlického návrší a odtud nejkratší cestou na náměstí a pak domů. Procházka byla krásná jako sen...
Už tradičně vyrážíme do vánoční Prahy. Tentokrát jsem naplánovala, že navštívíme výstavu betlémů v Betlémské kapli. Metrem jedeme na stanici Národní třída; odtud je to už jen kousek.
U Betlémské kaple jsem ještě nikdy nebyla, ale znám ji z obrázků a neomylně jsem ji poznala. Kaple i celé Betlémské náměstí na mě působí takovým klidným a milým dojmem; má pro mě zvláštní kouzlo. Možná i proto, že je tu docela málo lidí.
Výstava betlémů se koná v podzemních prostorách; škoda, že se tu nesmí fotit. Ale nevadí, i tak jsme si to užili: betlémy ze dřeva, z kukuřičného šustí, z keramiky, z papíru, dokonce i z perníku. Snad nejvíc se mi líbil rozsáhlý zimní betlém a taky pohybující se betlém v podobě dřevěných kyvadlových hodin. Při odchodu jsme překvapeni dlouhou frontou, která se mezitím vytvořila na vstupu.
V trafice na rohu si zakoupíme turistickou známku a přes Betlémské náměstí se vydáme směrem k Vltavě a ke Karlovu mostu. Zastavujeme se na Novotného lávce, kde pořizuji několik fotek. Vltava se tu zdá nezvykle divoká...
Naše další kroky vedou k Staroměstské mostecké věži – chceme si tu zakoupit relativně nově vydanou turistickou známku Karlova mostu.
Jdeme po úzkém schodišti, s turisty jdoucími dolů se vyhýbáme v rohových odpočívadlech. Známku tu ale neprodávají, tak si aspoň koupíme vstupenky na ochoz věže... a je to paráda. I počasí se tváří docela přívětivě. Můžeme tak vidět aspoň část z té stověžaté krásy. Cestou dolů jsem zjistila, že až nahoru na věž vede 138 schodů. Známku jsme si ale nakonec přece jen koupili – v Muzeu Karlova mostu.
Úzkými uličkami plnými turistů projdeme na Staroměstské náměstí...
... a Celetnou ulicí směřujeme k Prašné bráně. Moje chyba, že jsem si předem nezjistila, kde se prodává známka. Vystoupáme zhruba do poloviny věže; mimochodem po točitém a ještě užším schodišti než na Mosteckou věž; míjení lidí je tak velice obtížné a ti sestupující se musí přidržovat silného lana volně visícího středem schodiště – je to dobrodrůžo :-).
V pokladně se dovídáme, že tady známky nemají. Nevadí, však si ji ulovíme někdy příště. (7.1.2010: Medvěd ji přivezl ze služební cesty, protože se vyskytoval v místech, kde ji prodávají.)
Od Prašné brány míříme na Václavské náměstí, zajdeme do metra na čokoládu a kávu z automatu a během té chvilky se už rozsvítila vánoční výzdoba. Obhlídneme stromeček, odoláme vábení omamného svařáku a sladce vonícího trdelníku a pokračujeme dál. Projdeme si trh v Havelské ulici, odkud je hezký výhled na krásně nasvícený kostel.
Železnou ulicí projdeme dnes už podruhé na Staroměstské náměstí – teď už je osvětlené vánoční výzdobou. Propleteme se davy lidí, zkoukneme kvalitní ukotvení vánočního stromu a kolem staroměstského chrámu sv.Mikuláše jdeme už tradičně Kaprovou ulicí na stanici metra Staroměstská.
Jsou asi dva stupně pod nulou, ale ruce už mě pěkně zebou. Než metrem dojedeme na Černý most, aspoň trošku rozmrznu. V autě už je to paráda, za chvilku je krásně teploučko.
Ke konci roku patří už neodmyslitelně silvestrovský ohňostroj. Celý den bylo zataženo, chvílemi drobně prší a dokonce se objevila i mlha. Několik záběrů vítání nového roku jsem ale ulovila...