Červen 2009

Letošní červen je nezvykle chladný a deštivý. Někdy se sice ukáže sluníčko, ale nejpozději další den zase prší. Ráno člověk neví, jak bude večer...

---

Po několika proměnlivých dnech se počasí trošku umoudřilo a na tenhle den připadla moje cesta do Liberce s výletem na Ještěd; taková dámská jízda :-) ...nejdřív procházka po městě (nedaleko zoologické chvíli pozorujeme veverku; hledá si nějakou potravu a lidí kolem si vůbec nevšímá)...

...a pak už plánovaná vyjížďka až na vrchol Ještědu. Je tu jako vždy větrno, ale máme docela štěstí na počasí – úžasný výhled!

Celý den se prostě vydařil a na Ještěd mám krásné vzpomínky :-).

---

Konečně víkend, kdy neprší! Krátce před třetí odpoledne vyrážíme do Bakova na zmrzlinku. Králík s tučňákem si to samozřejmě nemůžou nechat ujít. Jenomže dneska jedeme docela netradičně – od vlakového nádraží cestou mezi poli, až k Veselé, pak podél dálnice směrem k Bakovu a zastavujeme u rybníka Pátek.

Místní asfaltovou cestou přijíždíme k obci Zájezdy a z hlavní trasy zabočujeme do lesa – však jsme tudy nedávno jeli... Až na to, že za ten měsíc je cesta docela zarostlá vysokou trávou, křovím a kopřivami. Někteří protestují, ale přece se nebudeme vracet! Následuje lehce rozbahněná lesní cesta, ale za chvíli jsme z lesa venku; ještě známé stoupání k letadlu a už je tu studená odměna.
Králík s tučňákem si pro dnešek užili dobrodrůža dost a tak z Bakova míří domů :-). My dospěláci jedeme přes Malou Bělou, kolem restaurace Klokočka, dvakrát přejíždíme železniční trať a už jsme ve Velkém Rečkově. Silnice vede lesem, dole pod strání tvoří říčka Rokytka známé meandry. Nemůžu si pomoct, ale tohle místo mi připadá temné, vlhké a ponuré.
U památníku na Klokočce odbočujeme po zelené. Teď pojedeme docela dlouho po lesní asfaltce. Aspoň můžeme jet vedle sebe a povídat si.

U rozcestí Bílý kříž je tatranková zastávka a porada nad mapou. Volíme další trasu směrem na Dolní Krupou. Nejdřív lehké stoupání a pak většinou rovina; pořád lesem. Překvapuje nás nečekaně kvalitní povrch asfaltové cesty. Přijíždíme k obci – táhlé klesání a pak už jedeme pořád po hlavním tahu – kolem vypuštěného Krupského rybníka, pak ještě stoupání a skvělý rychlostní sjezd k Bílé Hlíně – již zdálky nás vítá místní vodojem.
Do Hradiště přijíždíme od Kláštera, projedeme městem a za chvíli jsme doma.

---

Na dnešní cyklovýlet ve dvou se vydáváme až ve čtyři odpoledne. Narychlo vymýšlím trasu – na vrchol Mužský. Jedeme přes Dobrou Vodu, Boseň a kolem Valečova. Pořád stoupání – jde to pomalu, ale v pohodě. Před posledním úsekem cesty k památníku na vrcholu na chvíli zastavujeme a pak aktuálně měníme trasu. Na vrcholu je spousta lidí; raději pojedeme dál, ke Krásné vyhlídce.
Odtud pokračujeme na mé přání po turistické červené značce směrem do Příhraz. Počítáme s tím, že většina cesty asi moc sjízdná nebude.

---

© Dana Plaňanská - 2009 / GPX trasy jsou zakresleny do mapových podkladů ze služby Mapy.cz